Gruzie zažívá celospolečenské demonstrace proti vládnoucí straně Gruzínský sen. Nespokojenost s vládou a jejími kroky směrem k Rusku mobilizovala v zemi bezprecedentní počet lidí. Rozpory mezi proevropským a proruským směřováním země však ukazují i další, možná lehce skrytou, vrstvu snahy o společenskou emancipaci – boj za feministické ideály. Zdánlivě obyčejné politické soupeření v malé zemi Kavkazu tak přerůstá v širší boj za demokracii a rovnost – hodnoty, které začínají být v ohrožení i v západních společnostech.
Co se v odehrává v Gruzii?
Vládnoucí strana Gruzínský sen zemi vládne již od roku 2016. V posledních letech však tato populistická politická strana, založena oligarchou a miliardářem Bidzanem Ivanišvilim, vychýlila k proruskému směřování politiky.
Na začátku roku 2024 propukly ve větších gruzínských městech demonstrace v reakci na přijetí zákona o zahraničních agentech, který omezuje aktivity neziskových a občanských organizací, které jsou aspoň částečně financovány ze zahraničí. Podle ruského vzoru byly přijaty i zákony omezující práva LGTBQ+ osob.
Nová vlna demonstrací se vzedmula v říjnu po vítězství Gruzínského snu v parlamentních volbách. Opozice i bývalá prezidentka Salome Zurabišvili označili výsledek voleb za nelegitimní.
Dalším polínkem do ohně se pro proevropské Gruzínce stalo rozhodnutí parlamentu o přerušení vstupních rozhovorů do Evropské unie až do roku 2028, tedy po celou dobu trvání mandátu nově zvoleného parlamentu. Kandidátský status EU přitom dostala Gruzie v roce 2023.
Reakce na proruskou politiku vládnoucí strany jsou bezprecedentní. Nejen v Tbilisi, ale po celé zemi probíhají každý večer demonstrace, požadující odstoupení vlády, návrat k jednání s EU, ale celkově i větší demokratizaci země a odklon od vlivu Ruska.
Obdoby nemá ani policejní násilí – proti demonstrantům zasahují bezpečnostní složky gumovými projektily, vodními děly i slzným plynem, a to i proti starším občanům a ženám. Podle zjištění BBC více než 200 protestujících již bylo zadrženo, a mnoho z nich skončilo v nemocnicích.
Jak se do protestů zapojují ženy?
Práva žen a sexuálních menšin v Gruzii trpí lhostejností legislativy i patriarchálním přístupem a stereotypy. Statistiky femicid, tedy cíleného zabíjení žen kvůli jejich genderu, každým rokem stoupají. Ačkoliv Gruzie přijala v roce 2017 Istanbulskou úmluvu, mezinárodní smlouvu Rady Evropy cílenou na prevenci a potírání násilí na ženách a domácímu násilí, legislativní změny v případě znásilnění zde nikdy neproběhly.
Dalším diskriminačním prvkem je i majetková a finanční nerovnost, kdy gruzínské ženy v mnohem větší míře pracují na nízkopříjmových pozicích a častěji vykonávají pečovatelskou práci, které je převážně neplacená. Právě z důvodu neuspokojivé situace se feministické kolektivy snaží o popularizaci témat jako je genderová nerovnost, práva LGBTQ+, zavedení sexuální výchovy ve školách i podpora zákonu o potratech.
Tématika ženských a menšinových práv se v protestech proti konzervativní politice gruzínské vlády objevuje již několik let, zejména pak na Den žen. Někdy ale musí účastnice a účastníci protestů čelit potyčkám s konzervativními protivníky, v roce 2021 proběhly i incidenty mezi policií a ultra-konzervativními extremistickými skupinami v průběhu oslav Pride v Tbilisi.
Na Den Žen, 8. března minulého roku, proběhlo propojení feministických a protivládních demonstrací při protestech proti zákonu o zahraničních agentech. I v současnosti se do probíhajících demonstracích proti vládnutí Gruzínského snu aktivně zapojují feministické skupiny. A ačkoliv se demonstrace odehrávají bez jasné vůdčí osobnosti, alespoň symbolická role hlasu demonstrací připadla bývalé prezidentce Zurabišvili.
Ženské skupiny se do protestů aktivně zapojují. Protesty za proevropskou, demokratickou politiku v sobě feminismus ze své podstaty nesou též. Boj za lidská práva je boj za práva všech, bez výjimek, jak vyzdvihují mezinárodní organizace včetně EU a OSN.
Gruzínské vytržení z ruských patriarchálních řetězů
Rozpolcenost gruzínské politiky i společnosti mezi proruským a proevropským směrem lze spatřovat i optikou feministické zahraniční politiky. Gruzínské protesty můžeme vnímat nejen jako projev odporu proti nedemokratickému vládnutí, ale i jako feministický moment, který reflektuje širší boj za lidská práva a genderovou rovnoprávnost.
Ruská zahraniční politika se vyznačuje agresivním antifeminismem i spoléháním na tradiční patriarchální struktury. Nejen v Rusku, ale i v dalších zemích ruské „sféry vlivu“, jsou antifeministické a anti-LGBTQ+ sentimenty součástí robustní ruské propagandy.
Ruská politická reprezentace se snaží legitimizovat svou moc prostřednictvím takzvaných „tradičních hodnot“. Kvůli zachování autoritářského režimu se Rusko, a následně i další proruské režimy, snaží chránit společnost před „dekadentním“ Západem. To slouží jak k odůvodnění ruského imperialismu a agresivní zahraniční politiky, ale i k podpoře legislativy, která je represivní vůči ženám a menšinám. Vyobrazení západních hodnot jako „zkažených“ je tak pro Rusko jednou z mnoha zbraní cílených k podkopání a rozdělení společnosti i politického vedení.
Tyto kulturní války, vytvořené ruskou propagandou a politikou, mají za účel destabilizovat nejen evropské sousedství, ale Evropu jako takovou. Gruzínské protesty nám mohou ukázat, jak efektivní tato ruská destabilizační strategie je. Vysněná cesta většiny Gruzínců a Gruzienk do Evropské unie se neobejde bez narovnávání práv žen a menšin ve společnosti a překopání starých patriarchálních struktur.
Důležitý úkol ale máme i my, Evropani – podporovat demokratické a feministické hlasy v Gruzii, které nyní bojují o svoji budoucnost a nezávislost. A nejen tam.
Tento článek vznikl jako výstup studijní cesty „Feministická a klimatická zahraniční politika“, konané 11.-15. listopadu v Berlíně, které se autorky zúčastnily.
Zdroje
Demytrie, Rayhan, a Emily Atkinson. “Georgia Approves Controversial ‘foreign Agent’ Law, Sparking More Protests.” BBC, 2024. https://www.bbc.com/news/world-europe-69007465.
Fischer, Sabine. “Eastern Europe: A Feminist Policy in the Light of War.” Feminist Foreign and Development Policy in Practice: Requirements and Potentials, SWP Research Paper 9 (2024).
Harvey, Lex. “Georgia Is Being Rocked by Growing Protests. Here’s What You Need to Know.” CNN, 2024. https://edition.cnn.com/2024/12/02/europe/georgia-tbilisi-eu-protests-intl-hnk/index.html.
Chkareuli, Tamuna. “Georgian Women Take To The Streets To Demand Change.” Radio Free Europe/Radio Liberty, 9. března, 2023. https://www.rferl.org/a/georgia-women-protest-rights/32310702.html.
Kapanadze, Marika, Ana Muradashvili, a Nino Rostomashvili. “Georgia: Feminist Organization for Economic Autonomy and the End of Violence.” Capire, 21. září, 2023. https://capiremov.org/en/about-us/.
Kincha, Shota. “Georgian Women Protest Election Results at Central Election Commission in Tbilisi.” Open Caucasus Media, 2024. https://oc-media.org/georgian-women-protest-election-results-at-central-election-commission-in-tbilisi/.
Kirby, Paul. “Georgia’s PM Hits Back as Protests and Resignations Intensify.” BBC. 2024. https://www.bbc.com/news/articles/cp878819l8wo.
“The Guardian View on Protests in Georgia: Resisting a Drift into Putin’s Orbit.” The Guardian. 2024. https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/dec/03/the-guardian-view-on-protests-in-georgia-resisting-a-drift-into-putins-orbit.
